Expedice Athos 2006 Den druhý 3/4

V polovině klesání proti nám vyrazili dva mniši na mulách. Pak se objevila Mikro Skiti Aghia Anna – možná deset domečků rozsetých na strmé skále nad mořem, ale každý domeček vlastní upravené políčko. Hoši se rozhodli – i vzhledem k tomu, že bylo kousek po poledni – že si právě tady uvaří oběd. Já se kochal, oni si dělali ovesnou kaši a kafe a bylo nám fajn. Po krátkém odpočinku jsme vyrazili na další cesty. Cesta od Mikro Skiti do Skiti byla asi nejkrásnější část dnešního putování, korunu tomu pak nasadil průchod sedlem, ze kterého najednou a naprosto nečekaně vykoukla skiti. Malé městečko na skalnaté stráni, nádherné, udržované, nezapomenutelné. Z Aghia Anny nás čekala další cesta k Aghios Pavlos, tvrdili nám, že je to asi hodinka. Ta asi hodinka byla asi dvě hodinky, výškově mírně, ale naštěstí opravdu jen mírně, houpavé. Zato Aghios Pavlos se pak vyloupl za zatáčkou nečekaně a nádherně jako oříšek ze skořápky. Když jsme pod něj dorazili, uvažovali jsme, zda vyrazíme i nahoru. Ale nakonec jsme usoudili, že už jsme moc unavení a že musíme až do Dionisia, kde máme zamluvené ubytování. Těšili jsme se na pohodovou procházku podél moře, jak to vyplývalo z mapy, kterou nám poslali z Řecka. Jen nám bylo divné, kudy ta cesta vede, když skály padají kolmo do moře. Ale protože už dříve se stávalo, že se cesta někde zázračně ukázala, vyrazili jsme plni optimizmu.
 
 
Chcete-li si přečíst celý deník od začátku, můžete začít číst tady.
Chcete-li si přečíst předchozí kapitolu, můžete si ji přečíst tady.
Chcete-li si přečíst následjící kapitolu, můžete si ji přečíst tady.