Expedice Athos 2006 Den první 4/4

Při příchodu do kláštera nás uvítali – jak bylo předpovězeno – ouzem a cukrovím. Turecké je trochu lepší, ale ani othle nebylo špatné. Prohlédli si naše víza a ubytovali nás dva a dva v místnostech s několika rumunskými poutníky. Myslím, že kolegyně Anca z Bukurešti opravdu zaslouží metál, asi opravdu nebylo snadné to ubytování vyprosit. Místnůstka byla čistá, dostali jsme čisté ručníky, bylo to vše moc sympatické.
Ledva jsme se ubytovali, juž kdosi začal mlátit dřevěným kladívkem do prkna k tomu určenému a z pohybu národa kolem nás jsme usoudili, že by bylo vhodné jíti do kostela. Tak jsme absolvovali naši první bohoslužbu. Byla zajímavá, ani ne tak dlouhá jak vyhrožoval Vojta. Hned z kostela se šlo do refektáře na jídlo. Vše probíhalo podle scénáře, který už jsme také z Internetu znali. Modlitba, zasednutí k jídlu, mnich předčítá ze života svatých, ledva dočte, zazvoní zvoneček, poděkování modlitbou a všichni ven. Kvalitu jídla bohužel nemohu posoudit. Vím, že byla fazolová polévka s těstovinami. A salát se sýrem. Voda, červené víno. A samozřejmě chléb, pečený ve formě. Ale polévka byla – i přes intenzivní foukání – vařící. První sousto byl šílené. Vyplivnout to nešlo, bylo by to nezdvořilé. Spolknout také ne, to by zase byla sebevražda. Takže si chvilku opařovat jazyk a patro a snažit se – marně – minimalizovat důsledky onoho prvního sousta. Bylo to opravdu dost šílené. Ještě že tam byl ten salát se sýrem a chleba. Ten jsem s velkými potížemi dokázal sníst. A hlavně studená voda. Polévky už minimum, pak už pálilo i vlažné sousto … .
Po večeři byla chvíle klidu a pohody, naprosto úžasná atmosféra klidného vegetění všech. Byl čas trochu pozorovat i mnichy. Všichni vypadali velice spokojení, oči jasné, plné života. A potěšitelné bylo i poměrně nízké procento starých – je jasné, že se do klášterů zase vrací mladá krev.
Teď už nás asi čeká lože, neb zítra se vstává ve 4:00 a to je dost brzo. Ale jednak je to zdvořilé jít na bohoslužbu, jednak je to prý úžasný zážitek, tak se moc těším. Jen se musím naučit správně křižovat, abych tady moc neurážel.
 
Chcete-li si přečíst celý deník od začátku, můžete začít číst tady.
Chcete-li si přečíst předchozí kapitolu, můžete si ji přečíst tady.
Chcete-li si přečíst následjící kapitolu, můžete si ji přečíst tady.