Expedice Athos 2006 Den první 3/4

Cesta byla kouzelná, v podstatě stále výše či níže nad mořem, s výhledem jak na krásné pláže, tak i na nádhernou zelenou přírodu a zajímavé kláštery, skiti, poustevny … . Také jsme přejížděli překvapivě hodně potůčků, potoků až říček. Zdaleka ne všechny byly přemostěné, most byl spíše výjimkou. Standardní bylo spíš vybetonování cesty v místě, kde protínala potok. Je to jednodušší, rychlejší a vysoce účinné. Voda v tom místě cestu nevymele a oněmi pár centimetry vody každé auto projede naprosto v pohodě.
Po více než hodině zajímavé cesty jsme konečně dorazili na náš první postupový bod. Klášter Megistis Lavra je první, nejstarší a největší na celém Athosu. První šok na nás čekal už při vystupování z minibusu – heliport jako vystřižený hned vedle kláštera, který vypadal (ostatně jako všechny) jako ze středověku. Velice zajímavý kontrast. V klášteře samém nás přivítali kokosem a úsměvem – každý jsme dostali půlku výborného kokosového suku a srdečný úsměv, velice přátelské přivítání. Klášter jsme si trochu prolezli, byl moc hezký. Nejvíc se mi líbil kontrast obnovených částí a starých, evidentně dlouho používaných budov.
Po prohlídce jsme vyrazili na pochod. Čekaly nás 4 km neznámým terénem a tak jsme se raději už moc nezdržovali. Ale cesta byla až překvapivě snadná (polňačka, po které jezdí ony minibusy) a pochod naprosto pohodový. Za třičtvrtě hodinky jsme už byli de facto u našeho dnešního cíle, rumunského skitu Prodromou. Těsně před vstupem jsme si všimli kozí stezky, která nás zítra čeká. No, držme si palce. Snad to zvládneme.
 
Chcete-li si přečíst celý deník od začátku, můžete začít číst tady.
Chcete-li si přečíst předchozí kapitolu, můžete si ji přečíst tady.
Chcete-li si přečíst následjící kapitolu, můžete si ji přečíst tady.