Expedice Athos 2006 - Příprava na cestu
Vzhledem k tomu, že na Athos je poněkud netradiční cíl cesty, zabrala příprava hodně času. Kromě žádosti o víza, kterou měl na starosti Pavel, jsme se chtěli o celé oblasti co nejvíce dozvědět a předem naplánovat. Takže jsme všichni kladli Internetu různé záludné otázky a dostávali množství občas si odporujících odpovědí. Ale v mnoha věcech se všechny odpovědi shodovaly.
Především jsme chtěli získat mapu. Těch vyšlo už několik – ale všichni poutníci jednoznačně doporučovali mapu jakéhosi pana Reinhollda Zwergnera z Vídně. I kontaktoval jsem ho a prosil o zaslání jednoho výtisku. I dozvěděl jsem se, že mapy zásadně neposílá, ale předává je pouze osobně ve svém bytě. V ceně mapy je totiž i velice fundovaná konzultace a soustava rad jak se na místě chovat, co je třeba a co je zbytečné a podobně. Neviděl jsem v návštěvě pana Zwerglera nejmenší problém a spolu s Pavlem jsme se za ním vypravili. Jeho povídání bylo jedinečné, rady (jak jsme si později ověřili) více než užitečné a celé setkání bylo opravdu příjemné. Kromě mapy druhý nejcennější výsledek této návštěvy byl přesný plán putování.
Poslední věc, která ještě před odjezdem zbývala, bylo zajištění ubytování v klášterech. Toto je nutné včas zajistit – kláštery mají samozřejmě omezené možnosti ubytování, takže je třeba se včas ohlásit a nechat si i potvrdit, že s námi počítají. Naštěstí jsem na Internetu našel ony žádosti ve všech jazycích potřebných pro naše potřeby (rumunsky, řecky a rusky) takže jsem je pracně předatloval do počítače a rozeslal do příslušných klášterů. Jejich potvrzení vždy potěšilo. Jediná výjimka byl klášter Vatopedi, který nám odpověděl až v době, kdy už jsme všichni byli v Řecku takže jaksi nebylo možné zareagovat … .
Nemohu nezmínit naši poslední poradu před odjezdem. Vrcholil Velikonoční půst a já, neznajíc tyto zvyklosti, jsem si na nákupu v Makru všiml krásné, velké šunky na kosti. Povolal jsem svoji drahou ženu, aby odsouhlasila, že pozveme kluky k nám na závěrečnou poradu a dáme šunčičku ohřátou na grilu či v troubě podle počasí. Skoro mne zabila, že to přece není v postní době možné, ať nezapomínám, že jsou hluboce věřící a podobně. Pak zavolala Pavlovi jaký jsem dostal hovězí nápad. Telefon skoro pustila na zem když jí Pavel klidně oznámil že šunčičku určitě, že se sejdeme v neděli a ta že – jak každý ví – přebíjí každý půst. Hádejte, jak vypadala poslední porada … .
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| mapka.jpeg | 24.57 KB |
| zwergner.png | 19.41 KB |
Komentáře
Poslat nový komentář