Peloponéská válka

Po porážce Peršanů se na krátkou dobu udrželo ještě spojenectví Řeků. Brzy se však začíná opět projevovat rozdíl mezi Athénami a Spartou. Athény se rozvíjejí a bohatnou, často i na úkor vlastních spojenců. Sparta zůstává nadále chudým státem bez rozvinutých řemesel, zato s výbornou armádou.Vzhledem k tomu, že Athény mají spojence z Námořního spolku, vytváří Sparta jako mocenskou protiváhu tzv. Peloponésský spolek. Napětí mezi oběma spolky velice rychle stoupá. Na chvíli bylo ještě zažehnáno, když roku 440 př. Kr. byla uzavřena mezi Aténami a Spartou mírová smlouva na třicet let. Avšak nakonec se po patnácti letech míru naplno rozhořela válka, ve které bojovali Řekové proti Řekům.Síly byli přibližně vyrovnané. Athény měli asi třicet tisíc těžkooděnců, pozemní armáda spartských spojenců byla o třetinu větší. Avšak tři stovy athénských triér měly proti sobě pouze sto padesát lodí spartských. Atény navíc měly k dispozici velké množství zlata a stříbra. I proto ze začátku měly mírnou vojenskou převahu.Když však v Athénách vypukl mor, kterému podlehly tisíce lidí, mezi nimi i Perikles, začíná obrat ve válce. Až roku 421 byl uzavřen nový mír tentokráte na padesát let. Tento mír však také nevydržel dlouho a roku 405 před Kristem v námořní bitvě u Egospotamouim rozdrtili Sparťané athénské vojsko a donutili Athény ke kapitulaci. Během války pak přišli Athény jak o svou moc, tak o své bohatství, ale především o svou demokracii. Sparta se sice stala na čas vítězem, ale Řecko se jí sjednotit nepodařilo. Roku 403 př. Kr. obnovily Athény opět demokratickou ústavu.Mapka znázorňuje rozložení sil na začátku peloponéské války. Růřové oblasti jsou spojenci Athén, oranžové Sparty a žluté neutrální oblasti.