Paris

Král Priamos měl padesát synů a padesát dcer. Zajímavé je, že nevím o žádné zmínce o jeho harému – všude čteme pouze o jediné manželce Hekabé. Sto dětí na jednu ženu je docela úctyhodný výkon.V každém případě: když se jí mělo narodit jedno z mnoha dítek, měla zlý sen. Zdálo se jí, že porodila pochodeň, což samo o sobě mohlo být dost nepříjemné, horší ale bylo, že tato pochodeň způsobila požár celého města.Když tento sen ráno svěřila věštcům, předpověděli jí, že porodí syna, který bude příčinou pádu celé Tróje. I rozhodli se královští rodiče, že se zbaví jednoho procenta svých dětí a ihned po porodu dítko odevzdali sluhům, aby je odložili v lese. Celkem logicky předpokládali, že kojenec nepřežije, ale nikdo jej nezavraždí. Zapomněli však, že Osud nepřelstí. Protože bylo dáno, že nepřežije Trója, muselo přežít – alespoň na dobu nutnou ke zkáze Tróji – miminko. A když ho nechtěli lidé, ujala se ho medvědice. Po té, co se dostalo dítko z nejhoršího, našel ho pastýř a ujal se ho. Tak pásl Paris – ano, správně jste poznali bývalé odložené nemluvně – stáda svého biologického otce, který jej považoval za mrtvého. A tehdy také za ním přišly tři bohyně s jablkem sváru, druhým to krůčkem k zániku Tróji. Když byl přidělil jablko Afroditě (ostatně, dle všech zpráv oprávněně, nezávisle na lobování), musel se dostat zpět na otcovský hrad (to ovšem ještě nevěděl, že je to hrad otcovský).Šel se tedy podívat do Tróji na slavnosti, při kterých probíhaly i různé soutěže. Jsa hoch bystrý, těla statného a vytrénovaného, zvítězil tak hravě, až se stal králi nápadný. Nechal si jej předvolat a zjistil i bez genetických testů, že se jedná o dítko jím odvržené. Proto se rozhodl povolat jej zpět na hrad – když už žije, ať je alespoň pod kontrolou. Při Paridově síle by jeho zavraždění asi nebylo příliš snadným úkolem.Další jeho život už je popsán v kapitole o Trojské válce.