Delfy

První stopy civilizace na území Delf pocházejí z mykénského období (14. až 11. století př.Kr.). V následujícím období (11. až 9. století př. Kr. ) zde vzniká a upevňuje se kult boha Apollóna, který zde podle báje zabil hada Pýthóna, jenž chránil věštírnu bohyně Země Ge. Během 8. až 7. století př. Kr. se vyvíjí delfská svatyně, takže koncem 7. století př. Kr. jsou postaveny první dva kamenné chrámy, jeden zasvěcen bohyni Athéně, druhý Apollónovi. Začátkem 6. století př. Kr. se Delfy stávají součástí Amphiktonu, spojení městských států, které měly stejnou politiku. Ty chránily svatyni před útoky dobyvatelů. Postupem času se Delfy stávají hlavním střediskem uctívání boha Apollóna a r. 582 př. Kr. jsou dějištěm Pýthijských her, ketré se zde konají každé čtyři roky na počest boha Apollóna a na památku jeho vítězství nad hadem Pýthónem.Vrchoné obdobíÉra od 6. do 4. století př. Kr. znamená největší rozkvět slávy Delf. V této době zde vyrůstá mnoho přepychových budov z obětních darů Apollónovi od řeckých měst a občanů. Každé závažné rozhodnutí, které v té době v Řecku mělo být učiněno, vyžadovalo věšteckou prognózu . Například lýdský král Kroisós si před vyhlášením války Persii vyžádal věštbu , jak to dopadne. Odpověď zněla, že překročí-li řeku Halys, zničí velkou říši. Král s klidným svědomím válku vyhlásil, avšak zapomněl, že sám rovněž vládně velké říši ...... Z toho je nám jasné, že pýthyjská věštba velmi často znamenala několikerý výklad, a proto byla téměř vždy pravdivá.Rituál, spojený s věštbou, se po celá staletí neměnil.Podle pověsti byl v Delfách pupek světa. Přesná měření prováděl Zeus. Vypustli dva orly a místo, kde se srazili, označil jako omfalos, tedy střed světa. A tento střed je v Delfách a je označen nádherným kamenem.Jak se věštiloSamotné věštění probíhalo už do 6. století př. Kr. až do vlády císaře Hadriána (2. st. n. l.)Prosebník se nejprve musel očistit v Kastalském prameni , zaplatil a obětoval zvíře na oltáři Apollóna. Bohovy věštby byly sdělovány Pýthyí, kněžkou svatyně a byly interpretovány kněžími z chrámu boha Apollóna. Hlavní vchod do svatyně je v jihovýchodním rohu komplexu. Odtud návštěvník pokračoval posvátnou cestou až do Apollónova chrámu, který byl středem svatyně. V dnešní době zde můžeme vidět stále ještě zbytky amfiteátru , několika budov a samozřejmě ruiny Apollónova chrámu a věštírny.Doprava Pro příjezd do Delf zvolíme dva výchzí body - přístav Patras a Athény. Z Patrasu se vydáme na sever do Navpaktu, kde zahneme doprava (na východ) a pokračujeme přímo na Delfy. Cesta z Athen je poněkud složitější. Musíme na sever - buď po dálnici nebo po silnici první třídy - do Thivai. Zde odbočíme přímo na západ a přes Levadeiu dojedeme do Delf.